Na houpačce
Na houpačce
Dívka mladá
na houpačce leží,
květina zvadá,
čas sklesle běží.
Smutná kytice
ve váze stojí,
zášti je více,
lidé se bojí.
Chlapec houpe ji,
není mu cizí,
sami být chtějí.
A láska mizí.
Její tváře
na dotek studí.
Až boží záře
dívenku vzbudí.
Černé myšlenky
šedý prach víří
a duše dívenky
k obloze míří.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Radši buď děj (co se děje na houpačce) nebo obrazný výklad (květina zvadá). Takhle dohromady je to jako sledovat fotbal a místo zvuku poslouchat bibli v mp3.
Ono vůbec je lepší psát konkrétně o ději co se děje na lavičce. A obraznost a takové ty jinotaje vyjdou z toho nenuceně samy. Samotná obraznost nefunguje nikdy. (3. až 8. řádek zní opravdu mdle, jako o ničem).
22.08.2019 08:44:55 | Karel Koryntka
