A zase
smutno je mi.
Tak, jak když jdeš
prázdným lesem.
Jak ,když
najdeš nad mrakami
vzkaz-Já
tady nejsem.
A zase
prázdno je mi
když nečeká ten,co
čekat měl
pod modrým nebem
a sněženkami mám
pocit,že tu moc
dlouho nebudem.
Tak jdi pryč-
Smutno.
At zas můžu hezká
být
at zas jen tak
zlehka nad mraky
můžu vyskočit.
Tak jdi už
smutno.
Venku teplo je
a mě
něco
zlehka šimrá
to jen vítr
a s ním naděje.
Už jsem to psal, ale neodpustím si to napsat znovu. Máš takovou jemnou něžnou poetiku, ale zase lehko představitelnou a sdělnou. Občas mě trošku zasvědí očko z rytmu, ale to jsou jen detaily. Fakt je ten, že si jeden ( jedna ) z mála autorů na literu, kteří jsou ( tvorbou, samozřejmě ) blízcí mému srdíčku.
10.07.2007 14:03:00 | Radek Holomčík