Přichází noc, černá noc,
kočky loudí kolem,
ve vzduchu temná moc,
pohlcuje světlo v pokoji.
Černá noc tvoří kapky,
v očích se odrážejí,
na klíně malé tlapky,
zachraňují, co zbylo.
Srdce halí temný stín
a druhé je zraněné,
v mysli děsivý splín,
za chyby se platí.
Jo bylo mi strašně, prostě černo... a na to každý řekne proč?
To konkrétní opodstatnění do básně patří, báseň nemusí (nemá) končit pocitem. Kdo chce básničkou sklidit úspěch, musí být také sdílný.
12.09.2019 10:23:36 | Karel Koryntka