Návštěvnost
Co stalo se - už neožije!
Co stalo se - už neožije!
Tvou urnu kamennou
jsem v dlaních měla.
Na co vše bližní vzpomenou,
když není slov a bytost se celá chvěla…?
Bolestí, žalem, prázdnotou…zcela!
Z tebe zbyl prach,
mne ještě srdce bije.
Svírá mne strach:
Co stalo se - už neožije!
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskAu ty živote, proč nám tolik ran zasazuješ.
..mrzí mě, že to musíš zažívat.
Moc silná báseň. ST* ;-)
10.11.2019 17:50:26 | jenommarie
Poezie post mortem. Ale ano, ta dušičková podzimní nostalgie je aktuální i trefná... a dobře vyvedená.
15.10.2019 21:33:27 | šerý
Opět mnohokrát dekuji, Šerý. Je pravdou,že podzim si o to vlastně říká..
15.10.2019 21:51:34 | J.Karasová
Úderné, stručně a plně o ztrátě, ktere je mi líto, i když tu bolest úplně necítím, nemám, však tyhle slova básně, velmi pravdivě člověka strhnou.
15.10.2019 11:40:45 | Mooika
Děkuji za milý komentář, jsem za něj velmi ráda.
15.10.2019 11:44:26 | J.Karasová
tohle je pravá "Karasovka" taková ta zemitá, mohutně temná, trochu ukoptěná, ale útočná, nepřehlédnutelná.
Třeba "na co vše vzpomenou" nebo "mne bije srdce" (au au nebij mě!)
nebo ty časy není slov (přítomně) a bytost se chvěla (dříve)
co se stalo (neurčitý minulý děj) už neožije (konkrétní budoucí)
to jsou "karasárny" nebo lingvistická alchymie jen pro zvané
15.10.2019 09:28:51 | Karel Koryntka
Jiné to už se mnou nebude...Děkuji za komentář.
15.10.2019 11:32:28 | J.Karasová