Anotace: Opět neveselá.
Není to smích,
co mě hladí,
tiše za noci,
touha, či hřích,
ke smutku svádí
v samotách bezmoci.
Není to sen
co srdce nosí,
láskou raněné,
pro krásu jen,
modlitbou prosí,
vzpomínkou zasněné.
Není to štěstí,
pro pár slovíček,
co život psal,
se svou bolestí,
skrytý lesk slziček,
co osud dal.
Není to Láska,
co oči šeptají,
v černou se odívá,
samoty písnička,
skrytá potají,
věčností zůstává.
14.01.2020 18:52:21 šerý
Teda, upřímně. Praetorian má pravdu - také mně, konec zaskočil. Ale jinak opravdu pěkná poezie. Jedna z Tvých, básní nejlepších*
14.01.2020 18:37:13 greatpedro
To by mě zajímalo kdo?
14.01.2020 18:42:51 praetorian
Ty opravdu necítís, jak jsou poslední tři radky úplně jiné? Není to škoda, idyz to mas celou dobu docela pěkný?