Nevidím světlo
Nevidím světlo
V odrazu zrcadla jsem poznal svého nepřítele.
Nedokážu popsat pohled, vypadá tak nepřítomně.
Ten jeho prázdný pohled, myslím že je něco špatně.
Nedokážu popsat co, strašně špatný pocit.
Vidím v očích prázdno, přál si to ukončit.
V očích možná smutek, možná spíše strach.
Neví co má dělat, už dlouho čeká krach.
Každá cesta kterou šel, skončila stejně slepá,
Jakákoliv i menší snaha, stejně zbytečná.
Na to aby pokračoval, na to nemá sílu.
Už dávno se vzdal cílů.
Už dávno nemá víru.
Všechno jsem to poznal jenom z pohledu,
nebo jsem to já?
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk23.04.2020 08:24:25 jenommarie
Do svého pohledu se nedívej,
tam světlo nehledej,
když vyhořelo
..je ale uvnitř TEBE schované,
jenom se před světem na chvíli, skrylo.
Tvá bolest a marnost... každý to známe.
Život se v mnohých, jenom láme.
Je to jen zkouška a TY k tomu patří.
Uvnitř máš světlo, které září.
Neboj a věř, že stále JE, cesta z toho kruhu, ven.
A do zrcadla se teď podívej
...víš, někdy i ten zrak
nás moc rád klame. :-)
