Anotace: ...
Vzpomínám si na tu radost
Hlavně když byla noc a pršelo
Z vína byl vinný střik
Z cigára ani vlastně nic
Na sebe si beru mikinu s tou vůni
Která vyvolává ty proklaté pocity
Všechno to proklínám
Tebe a i ten morfin lásky
Proklínám tě za to na čem jsem závislá
A prožívám absťáky
Za ty rána v posteli
A noci v prázdné tramvaji...
Marenka abstinuje, lásku si neordinuje,
jen jednoho stále miluje,absťák jí srdcem rumpluje,
lék už je jistě k mání, tomu se neubrání.
Jen nová láska, z absťáku jí zachrání. :-)*
06.05.2020 08:29:06 | jenommarie
Pro absťáky všeho druhu je Marlenky škoda. Ale co zmůžu? Jen má slova, slova.
06.05.2020 02:05:48 | šerý