Kde jsi?

Kde jsi?

Anotace: Nepochopení ztráty. Pochopím někdy?

Vře to, bublá, bolí,
ledová voda místo krve,
Kůže v obličeji hrůzou se drolí,
ve vrásky, pleť má, se rve.

Nedýchám, dusím se,
v jezeru tupých bolestí,
do střepů deprese, hroutím se,
ve hrudi srdce zní, motýlů šelestí.

Žaludek sevřený, ze strachu,
kde jsi, kde Tě mám, co je Ti.
Blížím se ke krachu,
nevím, kam se proklestit.

Je krev a láska, co spojuje nás,
ta Tvá už vyschla v žáru.
Nezlob se, neumím otázky klást,
Vyčítám si, topím se v žalu.

Já potřebuji Tvou hřejivou náruč,
a Tvůj zvučný hlas,
věcným životem se mi zaruč,
já bez Tebe, utopím se v žalu.

Maminko, kde jsi, kde Tě mám, co je Ti?
Autor Kakofonie osudu, 14.07.2020
Přečteno 303x
Tipy 10
Poslední tipující: CULIKATÁ, mkinka, Emily Říhová, Donne, Tomcat, Isla, Frr
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Hodně bolavé:-((

20.07.2022 12:18:22 | CULIKATÁ

Moc hezká,bolavé vzpomínky,moc dobře známPiš dále smutné básně.

27.10.2020 16:47:20 | Anii

Hodně smutné...
Přeji hodně štěstí a vítej na Literu :)

15.07.2020 20:15:03 | Emily Říhová

Krev a láska a pak... Už jen vzpomínky. Na hlas, tvář a objetí. Když nás maminka opustí ještě v dětství, je to rána pod pás a dětská duše bude dlouho strádat její objetí a všechno to ostatní, co se nikdy nestalo. Pěkná báseň, vítej zde :)

15.07.2020 07:14:42 | Isla

Ahoj, pěkné úvodní dílo, dobré verše :o) jen tak dál...

14.07.2020 19:44:55 | Crazymike

Děkuji, budu se snažit. :-)

14.07.2020 19:47:37 | Kakofonie osudu

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí