Kde jsi?

Kde jsi?

Anotace: Nepochopení ztráty. Pochopím někdy?

Vře to, bublá, bolí,
ledová voda místo krve,
Kůže v obličeji hrůzou se drolí,
ve vrásky, pleť má, se rve.

Nedýchám, dusím se,
v jezeru tupých bolestí,
do střepů deprese, hroutím se,
ve hrudi srdce zní, motýlů šelestí.

Žaludek sevřený, ze strachu,
kde jsi, kde Tě mám, co je Ti.
Blížím se ke krachu,
nevím, kam se proklestit.

Je krev a láska, co spojuje nás,
ta Tvá už vyschla v žáru.
Nezlob se, neumím otázky klást,
Vyčítám si, topím se v žalu.

Já potřebuji Tvou hřejivou náruč,
a Tvůj zvučný hlas,
věcným životem se mi zaruč,
já bez Tebe, utopím se v žalu.

Maminko, kde jsi, kde Tě mám, co je Ti?

Autor Kakofonie osudu, 14.07.2020
Přečteno 451x
Tipy 9

Poslední tipující: CULIKATÁ, mkinka, Emily Říhová, Donne, Tomcat, Isla, Frr
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

20.07.2022 12:18:22   CULIKATÁ

Hodně bolavé:-((

líbí

27.10.2020 16:47:20   uživatel smazán

Moc hezká,bolavé vzpomínky,moc dobře známPiš dále smutné básně.

líbí

15.07.2020 20:15:03   Emily Říhová

Hodně smutné...
Přeji hodně štěstí a vítej na Literu :)

líbí

15.07.2020 07:14:42   Isla

Krev a láska a pak... Už jen vzpomínky. Na hlas, tvář a objetí. Když nás maminka opustí ještě v dětství, je to rána pod pás a dětská duše bude dlouho strádat její objetí a všechno to ostatní, co se nikdy nestalo. Pěkná báseň, vítej zde :)

líbí

14.07.2020 19:44:55   uživatel smazán

Ahoj, pěkné úvodní dílo, dobré verše :o) jen tak dál...

líbí

14.07.2020 19:47:37   Kakofonie osudu

Děkuji, budu se snažit. :-)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.7 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel