Ticho II
Ticho II
do takových konvic se čaj už nedělá
porcelánová nedělní odpoledne…
slova slova jak opar nad šálkem tvých úst
tvoje oči jak lžičky se točívaly
a míchaly mi v srdci
čaj ve štíhlé konvici
jež stojí jak plameňák na jedné noze vůně
takový čaj se už nedělá
proto asi je mi o sobotách smutno tesklivo
umělohmotná varná konvice
nestydatě souloží se vzrušeným podstavcem…
z uštknuté zdi vyškubnu zahryzlou šňůru
zasyčí to na dně otlučeného hrnku
jak opařená nevinnost
vyplave na hladinu vědomí
nafouklý čajový sáček
bolest sama
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk24.07.2020 21:18:14 Vivien
Tak mi to pasuje do nálady, déšť, ticho, svícen a vděčnost, že mohu z porcelánu po babičce..
24.07.2020 14:58:51 uživatel smazán
tak to je parádní text krásný origoš obraty dlouho jsem něco takového nečetla o čaji a konvicích v básnické podobě a já mám doma malovanou porcelánovou konvici čaj piji jen z ní a žádný příšerný plovoucí sáčky už neumíme pít ani čaj .)
24.07.2020 11:58:04 šerý
Tedy, netuším zralost. Ale ta čajová směs Ticha, určitě neobsahuje meduňku. To je dobře. Okoštoval jsem a počkám si, co to se mnou časem udělá.
