Anotace: Dnes jsou tomu 4 roky co mě opustila ta jež mi dala život a jakoby tu byla semnou
Ticho se line podvečerem,
jen kapky hlasitě dopadají do kaluží
Mraky tichounce odplouvají
a myšlenky na tebe, těžká závaží.
Lehounký vánek profukuje,
úzkou škvírkou ve dveřích.
Srdce se bolestí naplňuje,
ruce spletené v kadeřích.
Drozd co si na drátě prozpěvuje,
zvláštní píseň zpívá.
Tráva se do rytmu pohybuje,
přemýšlím kdo se v něm skrývá?
Kdo v podobě ptačka přiletěl,
kdo rozveselit mou duši chtěl?
Padá už tma na krajinu kolem,
zvedám se, odcházím - prát se s bolem..
Ulehnu do peřin a budu snít,
že za ruku tvou zas můžu tě vzít
Snad do snů mi přijdeš a zašepláš,
"vždyť jsem to já, tak proč se ptáš".
Krásná vzpomínková....stále se vracejí. A to je dobře.
18.08.2020 22:46:50 | Jaruška
Z myšlenek se Ti nikdy nevytratí... přeji hodně sil...
14.08.2020 21:15:37 | Emily Říhová
Jediné bohatství které v životě opravdu máme jsou právě vzpomínky
14.08.2020 23:48:50 | Laureta
...které nám naštěstí nikdo nemůže vzít... krásný a pohodový den, Lauret :)
15.08.2020 07:22:02 | Emily Říhová
Ano a proto je třeba si jich vážit a děkovat za ně... Také přeji krásný den Emily
15.08.2020 09:40:12 | Laureta