Den se pozvolna krátí
temnota svojí čerň násobí
jedu zrovna po stejné trati
v plném vlaku do záhrobí
Padla mlha z těžkých mračen
a déšť šustí v listech tiše
každý je pak cestou vláčen
a tys mne hladila na břiše
Tma k nebi ruce vzpíná
podzim už si chystá smyčku
sivý kraj už odpoledne usíná
když na hrobě zapálím svíčku