Anotace: .....
Denně ven odcházím do nebezpečí
Beru si přilbu s hledím
...kdyby chtěl mě vzíti někdo ztečí
(o žádném takovém nevím)
Na hledí vytepán má drzý,
strašný, vzdorovitý škleb
Zevnitř už ale od mých slzí
začíná notně rezivět...
09.06.2008 16:19:00 monterka
Báseň se mi velmi líbí. Nechci v tom hledat smysl, který v tom možná není, ale působí na mě tak, jako že hledí představuje naši masku pro okolní svět a přitom uvnitř jsme úplně jiní (a pravou tvář buď schováváme úmyslně nebo ze strachu...) :-) Říkám, moc se mi líbí:-)
15.03.2007 21:38:00 jiljovský
Neboj, já stojím nohama pevně na ZEMI, akorát nevím, jestli v téhle době. Nebo si to aspoň odmítám připustit...
15.03.2007 21:35:00 jiljovský
Ahoj.Tohle dílko šlo opravdu hodně z mého srdce. Jsem rád, že tomu někdo porozuměl. Díky!
15.03.2007 21:32:00 Sophia
Stejně jako duch všech ostatní, jsme jenom lidi, ale neustále mě nutíš přemýšlet nad Tvou domovskou polanetou, protože pozemšťani svou poezii nedotáhnou do detailů jako ty...nejsi náhodou z okolí Betelgeuze???
15.03.2007 21:28:00 Lavran
Můj kritický duch by z čiré zlomyslnosti chtěl najít nějakou chybu.....ale to jednoduše nejde...ač se říká, že nic není dokonalé...ale to se jen říká....jen říká...