Říjnové svítání

Daleko je v řijnu svítání
jen náznak světla v šeru
úzkostí jsme však zmítáni
jako bychom viděli příšeru

Slunce mi kratší trasu značí
jenom tma sedí jako havrani
nikde nezní ani zpěv ptačí
a pouze světlo mne zachrání

Říjen v mlze barvy ztrácí
jak stromy nosí pestré vzory
odlétli rovněž stěhovaví ptáci
a prázdné zůstali liščí nory

V říjnu se mnohem dřív smráká
slunci už sotva hřeje jeho plotna
na nebi starý havran bídně kráká
zatímco ty,stojíš v dešti samotná