Narodil jsem se koněm
za původ se nestydím
putuji-li krajinou
u studánky v poli
bratra svého nevidím
Přitom sedlák zbožný
popravdě víc než papež
zpovídám se
nerouhám se
přec Všemohoucí ví
zda jest to pravda nebeská
či pozemská lež
Načež dívenku coby proutek
na koníčku v lukách zřím-li
byť kobylku k smrti ráda
pohledem na tu krásu
ve smutku zabolí má záda
Vždyť narodil jsem se koněm
vodu čistou miluji
empatií žiji
kohortu narcisů v sedle nesnesu
osedlat mne pouze
Kalliopé smí
Tiež nemusím narcisov ;-) ale táto tvoja báseň sa mi páči :-) pre mňa nevšedný motív
14.11.2021 22:29:02 | gallatea
Velmi pěknou báseň jsi napsal.Krásné verše i obsah...
28.01.2021 17:40:01 | Jaruška