med.
med.
Anotace: prej bych měla psát o jídle. snaha vzít do ruky pero, protože nemůžu zmáčknout spoušť.
až jednou budeš dost
bude tě maličko
nejmíň
smutek je sladkej
hutně návykovej
smutek je jak
med co se jim pokryješ
a vyválíš se v peří
s vlkama řveš na měsíc
už tvý labuti nevěří
ani nebe plný hvězd
co se divíš
když je tě pořád
každym soustem víc
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk11.02.2021 07:47:58 uživatel smazán
smutek je jako čokoláda jeden kousek nikdy nestačí
10.02.2021 23:01:44 uživatel smazán
Pěkná básnička, povedla se Ti.
10.02.2021 19:53:55 ElaJah
nikdy si nebudeš dost
ani kdyby tě zbylo maličko
nejmíň
smutek je sladkej
hutně návykovej
jako vata co snídáš
a kafe co obědváš
s vlkama řveš na měsíc
už ti tvý tělo nevěří
ani nebe plný hvězd
co se divíš
když je ho pořád
každým dnem míň
Návštěvnost
