Nedaří se mi uniknout

Jedenáctá dopolední

sděluje zvonek z nedaleké věže kostelíka

Usiluji o to
abych získal záření z oblohy

Plně si uvědomuji neadekvátní klid
který mě ani v náznaku netěší

V záhadné transpozici velký třesk z vesmíru

mým mozkem probleskuje ve formě hesel

Ztráta zaměstnání

Outworker

Jobless

Je to jak nůž co nečekaně bodne
ze zálohy

Obludně nutkavé
užírající mou psyché

žel i v tomto parku tichém


Čím jsem se provinil?

Jakým hříchem?


Už mě netěší přednosti mladých mamin

Snad protože je to již dávno
kdy se síla vlévala do mých slabin

Ženské už neřeším

konečně mi byla uštědřena facka
nastalo prozření


protože v konečném důsledku


za každou ženou
dřív nebo později najdeš jiného muže

Za ženou bez muže
nalezneš po krátkém vzplanutí
její požadavky


A přeci

život je tak nesmírně krátký

Drásavý klid způsobený ptačí chřipkou
rozvrátil zažité pořádky

Je všudypřítomný zmatek nad zmatky

Uklidni se

Mírní mou rozervanost druhý hlas ve mě

Co ty s tím zmůžeš?

Nuže?

Jen málo co

Spíše však zhola nic!