Jsem hudbou bez not,
jsem ta, co oči má a nevidí,
jsem královnou a touhou,
co lítá.
Chyť si mě,
odstřihni knot
a zapal, co shořelo,
a neptej se.
Kolem je ledové peklo,
pár věcí se už řeklo,
ale jestli tě ještě miluji?
Podívej na zem,
vše je už spálené,
chci zůstat sama,
než stanu se bouřkou.
Obrázky do vzduchu maluji,
ty dýcháš bez kyslíku,
nikdy už neřeknu „miluji“,
ty pláčeš do výkřiku.
Osobitý styl, vyjádření jež se mi zde prosmýká jako kluzký had a přitom tak břitce realistický. Šikovné!
09.07.2021 13:13:37 | Ořechová
líbí se mi :-))
19.04.2021 03:27:18 | Iva Husárková
Děkuji, napsala jsem v 18ti letech za úplňku, to se mi dobře píše ;)
19.04.2021 10:14:35 | Karin Misařová