Oči

„V průhledu Tebe sebe
Oči naše promluví.“

Děkuji, Karin,
Báseň jež mi šikovně připomněla chvíle, kdy jsem pohlédla bolesti do očí, a uznala její místo ve mně.

Vědomě i nevědomě prožíváme jednu stranu mince, nyní zde v básních smutných, např téma Smrt, Bolest, Smutek, Beznaděj..."JAK" z toho benefituji, vidím u sebe jako mou osobní cestu. Cestu, jak projít a jak z každé výzvy učinit spojence (což tipuji i v komentech Crazymike naznačuje).

Děkuji proto za tuto ryzí báseň. Obnažuje (již ve velmi citlivých letech na emoce), tak hlubokou a dávnou pravdu, kterou já třeba prožila vědomě až po 35 roku svého života.

Dnešní kultura společnosti snadno vymývá individuální originalitu a vlastní emoce i názory, a proto každá poetika, tvořivost, báseň apod., která tepe vlastním bytím, je mi milá a vzácná!

Jen tak dál, co volně plyne.
Má zodpovědnost, jakou báseň si vyberu a jaký úhel pohledu zvolím, abych si udržela vlastní konstruktivní pohled na věc! A snad nevzala na svou palubu, co mi neslouží…. Když to autor ještě podpoří, jistě to uvítám.

Ať se daří, co tě baví!
Ořechová N.

09.07.2021 12:52:15 | Ořechová

mi se báseň strašně moc líbí i jako píseň smutná lidová pověsili Janíčka na vysoké lípě pověsili pláče malé dítě že už není síly že už není cesty zpátky že je život strašně vratký :-))

25.04.2021 11:01:19 | Iva Husárková

Ahoj, s dovolením napíši reakci na Tvá vložená díla, abys tu měla také něco delšího a zajímavějšího :o) Pokud to jsou "pubertální díla", tak uznávám, že jsou poměrně zajímavá a kvalitní. Jediné, co mě tam vadí jsou ty metafory a slova která používáš ohledně smrti a utrpení. Podle mě by umění mělo být vyváženo, část třeba básně pozitivní a negativní. Je jedno, co člověk prožívá, zažívá, nebo co bylo. Vždy by měla být přítomná Láska, Cesta, Osud a ten dobrý konec, jinak to podle mě strne celou věc tam, kde by náš život být neměl. Pro mě je smutné to, když lidé něco tvoří a je to čistě destruktivní, nic si z toho normální člověk nevezme, ani když se tam použije symbolika, či fundamentální příčina a následek. Člověk tvoří to, co je a pokud má takový přístup jen ke psaní, má takový přístup i v(k) sobě, v nitru, k druhým a k životu samotnému. Jelikož jsem nejspíše škatulkovaný fatalista, věřím, že život bez cesty není životem, a proto pochopení dobra a zla, lásky a strachu, života a smrti...je klíčové ke všemu, co jsme a čím se máme stát. Proto předávat jen negativní věci na druhé je v rozporu s uvědoměním lidské bytosti, která má být empatická. Lidé si zkrátka neuvědomují to, že slovo a písmo přímo ovlivňuje druhé, tedy může ostatním škodit nebo naopak tvořit. Křičet něco do světa kvůli svému egu a nepochopení - není řešením ani pro jednu stranu, ale vážným problémem nad kterým by se každý měl trošku zamyslet :o) To neplatí jen pro Tvá díla, ale pro všechny lidi na světě, protože kde je nepochopení - je pouze chaos, síla, která nás trhá na kousky a my jsme celistvé bytosti, které tu mají v polárním světě něco vykonat a jít dál :o) Určitě nelpět na fiktivní minulosti a strachu, který si sami tvoříme a zuby nehty se toho držíme :o)

25.04.2021 10:55:00 | Crazymike