Anotace: Temná syrová poezie
Jsem architekt vlastní zkázy
jenž v hlavě nosí vizi,
jak tužku mezi oči vrazí,
jen vyndat jí musí cizí
Ze strmých skal,voda stéká
jen ptákům teče krev do peří
v údolí rozlila se rubínová řeka
jež s lidmi o holý život soupeří
Jsem architekt vlastní smrti,
jenže bez tužky a výkresů
má vlastní vize mne škrtí
když svůj plán jí přednesu
23.07.2021 04:07:33 Iva Husárková
jeežiš, Péťo, až jsem se lekla. učila jsem se vyslovovat "ch", ale tohle mě dostalo. nemůžu si pomoct, ale STrašně se mi líbí druhá sloka a současně mi trhá srdce. :-))