Anotace: Skoro zahojené spáleniny 3. stupně psaly tuto báseň spolu se slečnou lítostí.
Na začátku bylo narození,
Do chladnokrevné rodiny,
Neříkám, že jsi bez viny,
Ale tohle bude/bylo smutné čtení.
Mávnutím křídélek motýlích,
S pláčem začalo hned několik mraků,
Tragédie na pohřebišti vlaků,
Utichá mladého srdce smích.
Kdo se jednou do uhle spálí,
Do ohně už nevstoupí,
Bude i k dýmu skoupý,
Snad navždy se od něho vzdalí?
Nevyhraje ten, kdo zakrní tu
Yperit se okolo rozpíná,
S kyslíkem se napořád prolíná,
Kdysi to chtělo jen trochu citu.
Někdy se stane z člověka neomylného v sekundě omylný, a pak se to obrátí.
Chybujeme, napravujeme, opravujeme. Život jde dál. Doopravdy do duše však nikomu vidět nejde.
14.08.2021 07:27:42 | Isla
Dávej dokud máš co brát. Ve vyhaslém srdci jen klamná jiskra... již nepřikládej, nevzplane!
Co my víme o životě / co osud zmůže. Nemeškejme, neváhejme. Však nemá jedné lásky, políbení / pro ženu, nebo muže*
Rád jsem u tebe šmíroval Amiradi*
14.08.2021 00:50:57 | šerý