Skrytá stránka

Občas se bojím východu slunce,
zdali nám přijde či skončí v půlce.
Občas zas přál bych si abych již nevstal.
Kam jsem se jen, v těchto letech dostal.
Cítím jen smutek, bolest a zášť.
Odešla ode mě má pozitivní část.
Smysl jsem nenašel, avšak najdu ho snad?
Úsměv na všechny, nedej to znát.
Jsem sice mladý, avšak viděl jsem hodně.
Dokážu se bavit o světle ale i o dně.
Zklamání v sobě, v lidech a světě.
Kolik tak smutku, schovám ve větě.
Říkej si co chceš, ale tohle jsem já.
Ta druhá schránka, před lidmi ukrytá.