Smrtka na Hradě Svobody

Hrad Svobody se otřásá v základech, 

stěny se hroutí, snad zatím jen v mysli. 

Bojím se, že našim brzy dojde dech, 

sladký pach svobody mění se v kyslý. 

Svoboda uniká otvorem v hradbách, 

po hradbách Hradu se prochází smrtka. 

Vládci se ukájí v zlovolných kletbách:

z oblohy ptáky pryč, ze země krtka... 

Hroutí se věž hradu, též palác Jižní. 

Kameny padají na srdce lidí. 

Toužím jít k svobodě, dostat se blíž k ní.

Místo ní po hradě nedobro slídí.

Proč musí toliko vytrpět náš Hrad, 

krásný kus dávných dob, štěstí nás tamních? 

Přál bych si být tam, cítit vůni zahrad,

ne ten pach krve místních a nás hradních.