Vztek

Anotace: I ve vzteku musí člověk nejprve přemýšlet.

Led pálí, ze slunce jde chlad
Místo radosti, pocit smutku souží
Voda nezažene žízeň,jídlo vyvolá hlad
To démonů stíny, kolem krouží

Pařáty skřípou po špinavých zdech
Ovládnutá ďáblovou mocí
Ze vzteku tuhne v žilách krev
Poslední pohled do jejích očí

Proměna nočních můr v můry denní
Pozvání temnoty na tenhle svět
Vrácení činu za veškeré jmění
Plamenem sežehnutý nádherný květ

Chvěješ se, strachy nedýcháš..

Blíží se blíží, to už víš
Sápou se sápou, k tobě blíž
Denní světlo již nespatříš
O vykoupení sníš

Měla jsi držet nad ní stráž..

Teď slyšíš ozvěny dětského smíchu
Nekonečně daleko a přitom tak blízko
Ztemnělo slunce po nejhorším hříchu
Fotkami nezahojíš prázdné místo

Pozdě je plakat do prázdných dlaní
Přeješ si slyšet její hlas
Nesplnitelné poslední přání
Kéž by šel vrátit čas

Pozdě je plakat do prázdných dlaní
V kolébce medvídek spinká sám
Nesplnitelné poslední přání
Říkáš si, svůj život za její dám

Pozdě je ......

Usazená temnota stínů v těle
Vzpomínky dokáží vyvolat brek
Trest není hnít ve špinavé cele
Jen to, co ti vzal kdysi vztek