Strach

ruce tlačí na hruď
bílé zrno podléhajíc tísni
paprsky šlehají do tváře
tvůj studený dech

všechna vlastní odvaha
již krvácejíc do bíla
dlaň svírá zbytečky
lásky, něhy a snahy

zemřelá důstojnost
uléhá do průzračného sněhu
a vše pohltí bílý sníh
zbytečné je vzdorovat