Oči

Moje básně, elegie, nevadí že neuspěje.

U srdíčka nezahřeje. Mé psychické stěžeje.

Nesu si své otěže, tvář se dávno nesměje.

A ty díváš se mi do očí a ptáš se co mi je,

co se děje a jestli jsem v pohodě.

Oči, co viděly snad všechno.

Je to na nich vidět.

Už na první pohled.

Je s něma něco špatně.

Ta jiskra v oku co tam byla.

Ze dne na den vyhořela.

Nahradil ji snad chlad a zima?

Myslíš si že je to bolest.

Že mě trápí smutek.

Já je dostal za trest.

Můžu vidět do duší.

Fakt to není dar.

Je to prokletí.