Rekviem za prostého člověka

Za dálkou válka
děla duní
blíž a blíž
ješitnost mužů
vraždí zas
zástupy nevinných
žen a dětí

Ach válko ukrutná
Tys smrti symbolem
trychtýře po bombách
plné jsou slz
stíny průsvitné
hledají stopy zmizelých
dítě zbloudilé
na panel z betonu
namalovalo Madonu
z nenávisti hoří
z železa kříž
pověz maminko
kdo komu na obtíž

Na obnaženém roxoru
holubice bílá sedí
plameny ožehlá
křídla zlomená
do dáli hledí

Hej Vy chlapci
z ruských stepí
cožpak jste slepí
ztratili jste navíc
i duchovní zrak
já jsem jen pták
chci žít v míru
mám svou víru
vzlétnout opět do oblak