Na rozkvetlé louce jsem se procházela,
když do bosého chodidla bodla mě včela -
možná měla strach, vždyť jsem pro ni velká
chtěla se ochránit, chudák malá včelka
a možná taky - čistá teorie
cítila se sama za té monarchie
v úlu osamělá, chudák malá včela
nechtěla žít, proč by taky měla.
Třicet tisíc včel, ona však pořád sama
jen se narodila, otrokem se stala
a v takovém čísle nikdo neuvidí
zda-li jeden sourozenec do počtu jim chybí
Je tak malý článek společnosti, jako kapka v moři
jako zrnka písku celé pouště tvoří
kdo by si pak všimnul co se v každém děje
zda-li utápí se v proudech beznaděje...
Pokud je vám třináct, dobře. Pokud ne, zkusil bych to znovu...
17.04.2022 23:24:40 | vrbák
Děkuji za kritiku :)
18.04.2022 22:20:17 | Janeala100
Já děkuju, že jste ji přijala...
Jestli fakt chcete psát, nevzdávejte to. Je to řemeslo, co se dá do určitý míry naučit.
Hlídejte si rytmus, pokud rýmujete. A hlídejte si i ty rýmy - moc se mi líbí, že rýmujete např. procházela/ včela, děje/beznaděje - rýmy, které nejsou stejným slovním druhem jako třeba láska/kráska.
Napsat rýmovánku o včele je vlastně fajn nápad... ale chce to líp.
18.04.2022 22:48:39 | vrbák