---Dívka v zimě---

Anotace: Taková zamyšlená báseň za zimní melancholie...

Je zima, víska již oči zavírá
Luna vyšla, krajina zimní usíná
Vločky v krajkových oblecích
Padají z nebe na běloskvoucí sníh

A pod oslnivou měsíční září
Kráčí dívka s rdějící se tváří
Na řasách rosné má krůpěje
Vzpomínka na teplo vždy ji zahřeje

A ona teď v šatech bělavých
Brodí se v šlépějích krvavých
Zima je dívence čím dál víc
Za chvíli ze síly nezbude nic

Vítr zafoukal, svíčka zhasíná
A ona? Sladce usíná
Ubohá, tichá, nevinná
Jako ta zimní krajina

Bělavá vločka v šatech třpytivých
Roztála se jí na dlaních
Ostatní přikryly ji peřinou
Když létaly tou zimní krajinou

Zima, tak krutá s hezkou maskou
Co nemá slitování s lidskou láskou
Co v chladné duši nenalezla klid
Ta, co ji mráz nenechal žít