Cesta za odpočinkem

Oveček počítání je jak Sisyfův kámen,
nekonečné stádo každou noc vzniká,
v osvobození upadá člověk až znaven,
propast pod ním však jest převeliká

(U)padá hluboko, klesá bezmezně
tmou černočernou, bezelstnou,
na dně otěže Virgil převezme,
kráčejí společně cestou zlověstnou.

S větrnými mlýny svádí boj,
kruhy pekla si cestu klátí,
cíl jim halí iluze závoj,
doufají, že v živé se vrátí

Na konci čeká vysvobození,
či odpočinek nekončící,
ve smrti znovuzrození,
po bitvě na čas spící.