Jdou oblaka sivá,
tak jako má duše
jen teskně zpívá
v hrozivé předtuše
Těžká mračna v sobě
déšť a blesky nesou
kapky na tvém hrobě
tiše kamenem třesou
Letí mračna tmavá,
jako hlína pod hroby,
jež mrtvým teplo dává
nevrátí však jim podoby
Ale ono bude dobře,
sedlák znovu zaoře
a srdce počne rájem zrna.
Bude a bude chleba.
Traktůrek si zpívá.
Pole s úrodou chvátá.
Příroda má ráda.
01.07.2022 14:23:12 | mkinka