Příběh slyšela jsem ve zvěrokruhu,
táhlý čas honil mlhu.
V tom zvláštním bdění
seděl šašek a král.
Pán před bitvou se tklivě zadíval.
Tehdy šašek na loutnu hrál.
Král řekl, že chce být sám.
Poslechl s pusou dokořán
a šoural se nocí dál.
Ráno už koně a meče jely.
Král v plné zbroji
a ve zvučném rozpoložení.
Šašek zůstal
a přestal se smát
i na loutnu hrát.
Výraz kamenný poslal na stěny.
I starý hrad s ním lál.
Zlomil strunu a chvěl se dál.
Mihotání v kolapsu snění
skončilo tichem i šuměním.
Les minulost ozvučí.
Příběh v zámecké obruči.