Bobánci, Mikýsci a Matýsci

Anotace: Věnováno všem zrzavým a jiným kočičkám, které už nejsou mezi námi a odešli příliš brzy

Mým patronem je kočka
Ptáte se proč?
Protože na mě sere
a málokdy počká.

Přesto mě miluje
vždy se mnou leží.
Moc mě mrzí
žes neviděl, jak venku sněží.

Chybí tvoje tlapičky
to jak jsi slintal.
Je to tak nefér
Byl jsi tak mladičký.

Proč jenom proč, mi tě vzali
však si byl ještě tak malý...

Ty můj človíčku
Taky mi chybíš
moc a moc ti děkuju
za každou chvíli

Vždy zůstanu s tebou
hřejivou vzpomínkou
pomohu ti
když veselo a hravě
nebude ti

Teď si tak říkám, že jsme vždy spolu
ať už jde život nahoru či dolu.
Slintat ti na klíně budu dále
motat se ve vlasech
spinkat na šále.

Dokud v tvém srdci budu žít
nikdy mě neztratíš
a budu příst.

My zrzaví kocourci zaříme stále
svítíme na obloze jak slunce žhavé.
Hřejeme vás při zimách tuhých
čarujeme úsměch na tvařích druhých.

Moc ti děkuju za to všechno
Tak se už netrápi
Moje Lucinko a Terezko.