Kupí se skrze noc
jako mlýnky na maso z hvězd,
počítat je nesmím
pak byl bych smutný
za každou zmařenou,
světlo šplhá mi k pupíku
mého vesmíru hledaje střed
jako špendlík ukotvit se na místě
dýchat či nedýchat
a pak jen znít.
Oblohou zmatenou.