Chcu být vzduchem
a tiše snít.
Chcu být vánkem
a smutek obejít.
Chcu obejmout
a tichem odejít.
Jsem nic.
Slzu nejde skrýt.
Melancholie je úkryt.
Když vevnitř to chce vřít.
Byla jsi nic. Teď jsi plačícím vánkem poezie, plač tedy k slzám útěchy a vánkem vzduchu nech se obejmout ještě před odchodem. Snad lépe bude až se vrátíš.
30.04.2023 21:10:05 | Milost Slavící
Jituško klidně se vyplakej, někdy to pomůže. A když né, tak mi pomáhá psaní a vy tam všichni. Děkuji vám všem moc. Škoda, že jsem na ten nápad, někde dát mé básně nepřišla dřív . Ale jak se říká. Nikdy není pozdě pa.
30.04.2023 20:00:31 | Marťas9
Jo, i pro mě byla melancholie úkrytem v těžkých časech takže souhlas.
30.04.2023 19:38:43 | Robin Marnolli