Prázdnota...
Prázdnota...
všude kolem nicota,
nic jiného než nic tu není
nic se uvnitř mne nemění.
Čas neběží, stojí
naděje pro mne už není,
bezcílně procházím životem, zahloubaně
utápím se prachprosté prázdné nicotě.
Beznadějně kupředu jdu
cíle už sobě nenajdu,
jen jdu, nic nevnímám
o cíli a naději snívám.
Komentáře (29)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskOmlouvm se! Je pěkná!
18.07.2023 20:53:24 | Žluťák
Za mě super, jak jinak začít, než z prázdnoty a nicoty.
Až když staré se zboří,
pak přijde chvíle, kdy nové se tvoří.
Chvíle nová, chvíle Fénixova :-)
18.07.2023 20:38:30 | kozorožka
Kdo hledí dlouho do propasti, toho propast pohltí ... Přenést skepsi do veršů pomáhá ... Znám to z vlastní zkušenosti :)
18.07.2023 20:34:24 | MatyhoZmaty
Nezlob se na mě, ale... nevím, co na to říct. Pěkný zpracování, ale: tohle je moje první, snad se bude líbit...? Určitě tam máš pro začátek něco lepšího, co by se mohlo líbit jako první báseň... Prosím!
18.07.2023 20:29:06 | Žluťák
proč by muselo být první dílo rozjuchané?
18.07.2023 20:42:00 | Peregrini
Nemusí,vůbec ne, ale proč by mělo znít jako epilog...?
18.07.2023 20:44:05 | Žluťák
proč ne?
18.07.2023 20:48:20 | Peregrini
Protože mi záleží na lidech? A mrzí mě, když mají takovýhle pohled na svět? a na život? a když je to první co ti dají na jevo? Je to každýho věc, jenom mě to je prostě líto!
18.07.2023 20:52:44 | Žluťák
přivedou-li autora k básním takovéto pocity, byla by křeč, kdyby na sílu ze sebe tlačil veselosti, jen aby se zalíbil... ztratilo by to autenticitu..
18.07.2023 21:01:50 | Peregrini
Ok. Už jsem se omluvil.
18.07.2023 21:06:56 | Žluťák
jo, však jen diskutujeme. Mě to vážně zajímalo, proč to tak vnímáš ;)
18.07.2023 21:25:32 | Peregrini
Neboj se, já se neurážím a doufám, že ani nikdo jinej, kvůli mým názorúm. To že jsem nevyléčitelný optimista neberu jako hi-level bytí, ale když ti někdo jako první kontakt předvede svou zoufalou depresi... proste mě to... nevim, vyvedlo z mý konfortní zóny, možná proto, že když ani neznáš důvod, tak nevíš, jak na to reagovat. Jsem asi trochu pako;(
18.07.2023 21:34:56 | Žluťák
Já chápu Tvé pocity...sama nepíšu vůbec vesele, přesto mám ráda, když v básni zachytím aspoň útržek naděje...kousek něčeho milého...
Tato báseň je i na mě příliš ponurá, utopená v prázdnu...
Na druhou stranu autorka ví, proč báseň napsala... a takové jsou zase její pocity... které respektuju, ale už se s nimi nemusím ztotožnit...
A Tvůj komentář alespoň vyznívá upřímně, za což Ti děkuju :)!
18.07.2023 23:24:09 | ukrytá v máku
protože to bereš moc osobně.. liter vnímám jako galerii a básně jako obrazy. Je to umění... jehož cílem by mělo být zprostředkovat čtenáři emoci. Evidentně se to Azuře podařilo ;) = úspěch ... Problém je v tom, že tento server každý vnímá jinak (díky čemuž je i takto pestrý bezesporu), jenže pak očekává, že to všichni vnímají stejně jako on... nemusíš se cítit zahnaný do kouta, že nevíš jak reagovat. Nejsi tu v roli terapeuta, ale čtenáře. Pardon, už se stáhnu. Nechci spamovat. Nemohla jsem si pomoci :)
18.07.2023 22:04:45 | Peregrini
Zachyceno pěkně. První dílko - chválím.
18.07.2023 20:15:50 | mkinka
Zlato, chválíš jako první dílko čirou depresi?
18.07.2023 20:25:09 | Žluťák
Žluťáku, jaký by mohl být lepší začátek? Přece před velkým třeskem, nebo před tím slovem, co bylo na počátku, no prostě před začátkem všeho - byla nicota, prázdnota :-)))
18.07.2023 20:36:36 | kozorožka
Ok, tak pokud to bylo myšleno takhle... tak jsem prostě jenom natvrdlej a omlouvám se za své komentáře. Jsi dobrý psycholog, kozorožko;)
18.07.2023 20:41:23 | Žluťák
Díky. Nevím, snažím se :-). Nevím, zda to tak bylo míněno. Spíš jen ten pocit prázdnoty. Chtěla jsem nabídnout úhel pohledu - že největší tma je před svítáním... Kdo prošel vlastní temnotou, jako já, tak to tak vidí i ze své zkušenosti.
18.07.2023 20:54:36 | kozorožka
Podle mě, kdo.prošel temnotou, měl by lidi, kteří k ní směřují navést jiným směrem, né je v tom podporovat. Můj názor. Už jsem rezignoval, jsem slaboch, nechci jít proti všem.
18.07.2023 20:59:39 | Žluťák
V pohodě :-). Vysvětlím, jak to chápu já. Ona temnota, to není věc volby. Přijde sama jako osud. Je to stav ztráty smyslu, toho, co člověk dosud dělal. Příčiny mohou být různé, většinou je to krize vztahu, ale může to být krize v práci, nemoc, a já nevím co. Člověk má pocit, že je ztracen, prázdný, opuštěný, je mu zle na duši. To je temná noc duše. Je to ale příležitost vše přehodnotit, najít nový smysl svého bytí zde. Píšu to schválně obecně, protože každý to má jinak.
18.07.2023 21:10:42 | kozorožka
Už jsem dávno pochopil, že to, že něco nechapu, neznamená, že je to špatný, jenom jsem ještě nepochopil jak se s tím vypořádat:) Jsem ještě mladej kluk, jednou se to naučím, slibuji!:)
18.07.2023 21:16:43 | Žluťák
:-) Věc je ta, že zkušenost je nepřenosná. Některé věci člověk musí zažít, aby jim doopravdy porozuměl :-) Když je manželská krize u sousedů, tak to člověku připadá možná zajímavé, ale když se to stane jemu, to je jiný kafe. Nebo vyhazov z práce. A jiné.
18.07.2023 22:12:15 | kozorožka
Tohle moje milá moc neberu! K čemu je potom rodičovská výchova, když můžeš svoje ratolesti nechat aby si na všechno přišly samy?
18.07.2023 22:23:49 | Žluťák
No hochu, já bych řekla, že vychováváš hlavně tím, jaký jsi a ne tím co říkáš - jsi svým dětem zkušeností - a pokud někdo, a je to běžné, cosi říká a cosi jiného žije, tak co tím děti učí :-). Děláme to nevědomě občas všichni, ani si to neuvědomujeme. Chceme například, aby se k nám nějak chovali, ale sami se ke svým rodičům často chováme jinak. Nebudu to rozvádět, každý to má jinak.
18.07.2023 22:30:14 | kozorožka