Zástupy přízraků uličkami bloudí
Na stříbrném podnose srdce kamenné mají
…nezlatí se v hrudi…
Kopím svým rány rozsévají
…míří přesně do středu…
Tam, kde to nejvíce bolí
.
.
.
Smráká se
Stíny se v koutě smějí
nikdo je už nezastaví
Báseň krásná a doufám, že přízraky jen vidíš a nechováš si je v srdci.Byla by to největší chyba, veř mi, já ji udělal.
29.03.2007 09:44:00 | Azazen