Tisíce řádek je málo,
když člověk sbírá
bez dotyků každé ráno.
Každý verš je zbytečný
bez hmatatelného pohlazení.
Den jen prchá
a hodiny bijí.
Obloha bez metafory
kříží němé oblakové vzory.
Starý svetr už se párá.
To dno jen kouká.
Pohádka nemá oči pomněnky.
Uloupené nebe.
Falešné domněnky.
Když láska schází
a prstoklad nevychází.
Pusa otevřená
do dveří ťuká.
Další hodina sčítá
tíseň i muka.
Prázdné pokoje,
odložené věci.
Už se sem nevrátí,
co bylo kdysi.
Myšlenky padají
a člověk se drží.
Bylo vedro.
Návrat z nádraží.
Další sebekázeň samoty.
Mobil odložený.
Není vlastně potřeba.
Ona neodpoví.
Kolotoč výčitek
a breku od rána do večera
uvnitř duše začíná.
Kolaps pro mně.
Slovo rodina.
Duše není
snést vše povinná.
Cítím tu tíhu samoty a přeji ze srdce, aby ji pryč odvál vítr bouře a nastaly lepší časy.
16.08.2023 21:15:22 | annanymsová
Má milovaná,ani nevíš jak moc chápu tvé řádky, ráda bych ti pomohla, objala tě aspoň na dálku a řekla ti,, bude líp, neboj vše se jednou změní.... Pusa se zavře, hodina vyplní prázdné místa, pokoje se zaplní, věci budou na svých místech aidech pak i vnoučatkách, mobil si nabiješ výčitky hodíš za hlavu, zdraví všech je přece přednejši, dušičky si odpustí, opět budeš šťastná a v objetí mezi svými nejbližšími. Pa. Opatruj se.
16.08.2023 16:12:57 | Marťas9
Objímám. Objímám. A brečím do Tvé náruče, drahá. Jsi hodná a držíš mě svou laskavostí a srdcem kamarádky.
16.08.2023 16:20:37 | mkinka
Bohaté verše máš a ja tleskám *
16.08.2023 11:29:33 | Dejvis
tahle je taková jiná Jitu - moc dobrá báseň! opravdu... a navíc je to tak - duše není povinná vše snést... měj hezký večer žabičko*
15.08.2023 19:46:42 | Sonador
Objímám, a přestože je to ode mne mimo...musím říct, je skvělá. Promiň :-(
15.08.2023 18:58:05 | IkkarisKa