Mezi smutkem
Mezi smutkem
Anotace: Mezi řádky 2023
V běhu věku
hledám kloudnou větu,
co nejí zvuk klarinetu.
Venku Sahara
a stírám pot z čela
i život,
co jsem nechtěla.
Jsem jen uvízlá
a bílá jako stěna.
Obloha modrá
a klávesnice ještě chodí.
Vedrem vrásčitá
i pokorou ze dna
vstává
a mluví duše malá.
Bez rýmu
klesá hlava.
Je vedro
a já zpomalená.
Kde je voda?
Duše strádá.
Uvnitř sama.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk21.08.2023 20:04:06 Misha
ve smutku se také občas topím, někdy mám pocit že se z něho nevynořím, pěkně napsaná báseň o smutku
21.08.2023 19:35:41 Jiří I.Zahradník
Skvěle ztvárněný smutek.
Nejen z lásky píšou se dobré verše.
21.08.2023 19:42:36 mkinka
Moc děkuji. Udělal jsi mi radost. U mě píše hlavně samota a děkuji za navštívení mých skromných řádek.
19.08.2023 15:34:27 Helen Mum
Život, co jsem nechtěla... ach, tolik to bolí, vnímat Tvé řádky, mkinko, je v nich nekonečný stesk a samota. Přesto, posílám Ti úsměv :-)
