Pozdrav z Marsu

Synonymum dneška posílám do éteru.
Hlavu sbírám, aby nebyla na maděru.
Trochu jsem spala
a pak na Marsu se probudila.

Bylo tam teplo a byla jsem tam nahá.
Cosi mi krylo záda.
Zelený mužíček,
abych prý nebyla sama.

A já se mu celá vyplakala.
Zpátky se mi nechtělo,
aby to zas nebolelo.

Nechala jsem tam smutek,
než probudí mě zmatek.
Proč neplakat do vesmíru,
když srdce rozplácnuté v gejzíru.

Tady na Zemi nikdo není,
komu usnu na rameni.
A příště dojdu k Venuši.
I tam budu bez obručí.

Možná jsem blázen,
ale samota ke dnu přitlačí.
Tak Mars, Venuše, Jupiter
pomůže i bolest zatlačí.

Už se transformuji
a mačkám čudlík
i opět na zemském podlaží.
Hlásí se ráno.
A zelený mužíček se mnou neskotačí.

Ještě mám mokré oči
a jeho v mysli.
Svět uvnitř mám zvláštní.
Je konec snu.
Další den tristní.