Mami proč?
Sedím na záchodě
a oči smutné na mě hledí.
Mami.
Je tu paní
a provaz u ní leží.
Je bledá a hladí.
Víš, oběsila se tam.
Mlčení.
Babička jí tenkrát našla.
Bylo to šílený.
Proč?
Prosím, mlč.
Je v nebi.
Má duše dítěte se krčí.
Bůh tak daleký.
Beru panenku.
Ta slzu utiší.
Nééé :( :( :( Tak tady jsem opravdu slzu ukápla.. Bolí to... Je mi to líto.. :( Nepřísluší se mi toto dílko více hodnotit...
07.09.2023 11:48:29 | Barčík
Mám podobný zážitek. Našel jsem oběšeného kamaráda. Také jsem o tom napsal pár veršů. Možná je dnes vložím.
04.09.2023 15:45:11 | Jiří I.Zahradník