Vzpomínky na lásku

V souostroví slz
já potkala jednu z múz
a v čirém půstu
těla švitoření
já chutnala plody nedosažení.

Dívám se v křišťálu touhy.
Můj sten ať je klidně dlouhý.
Já nepřeji si,
aby skončil v půli.

Milovat je,
i když jsou mezi hory i světadíly
a nepřestat v žádnou chvíli.

Jsi v mlze stále drahý.

Ani nanosekunda Tě nepřiblíží.

Ráno čiré
čichám v obtíži.

Třeba jednou
obejmeš mě
na šíji.

Chybíš
a prázdné místo v diáři.

Slza podá po tváři.

Nevidíme se
a nevedeme se k oltáři.