Rozhraní
Rozhraní
Dívám se z okna
a duše je v oblacích,
aby zachytila smích,
co nosila a chtěla
nasytit se víc.
Venku je klid.
Občas projede auto.
Ale tak má asi být.
Strnulý žije okamžik.
Včera objala mě sestřenice
a chvilku zaplašila žal.
Noc byla těkavá
a uvnitř drsný chlad.
Hledám nekonečno,
co vlastně není.
Spílám, když vlastně
ani není zamračeno.
Polštář si převlékám.
Mokro je tam.
Sama sebe kolébám.
Jako smutný strom,
když opadal
a plody nikdo nesbíral.
Kapesník můj kamarád.
Melancholie na několikrát.
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Krásný.
Prosím, zachycuj smích...
12.09.2023 19:33:12 | Koala
Budu se snažit zařadit více veselejších básniček. A děkuji za vzorné čtení, komentář i dodání energie.
12.09.2023 20:38:02 | mkinka
Raduj se hledej cestu ke spojenosti. Naplánuj si , co tě baví...a žij pro své naplnění. Vrať se do času, kdy jsi byla šťastná.
09.09.2023 22:50:28 | Krahujec
...nedávno jsi tady někde slibovala něco veselejšího, milá mkinko. Tohle je sice opravdu moc pěkné, ale určitě by ti slušelo, kdyby i na tvých stránkách občas vyšlo sluníčko. I když...jak já ti rozumím... Děkuji ti, JT
09.09.2023 21:39:07 | mravenec
mikinko, uplakánku se srdíčkem bolavým...už i mne samotnou začíná bolet tvůj žal...cítím ho až ke mně...ale neboj se slziček a plač, rvy to ze sebe ven...aspoň na chvilku se uleví...
09.09.2023 13:28:36 | cappuccinogirl
