Jsem ryba němá
a slov se mi nedostává.
Ze dna nalezená
a ploutev jako tuhá.
Racek pozor.
Úzkost bodá.
Moře masáž dává.
Slanost mám ráda.
Narodila jsem se,
abych plula
než mě rybář uloví.
Umlknu pak navždy.
Koloběh přežití
má trhliny.
Mocnější nejí zdechliny.
Přežila jsem.
Štěstí láme i třetiny.
Jen pozor,
ať do vody nejdou jedy.
Pak smrt není jen kdyby,
ale úhyn druhový.
Všichni děláme chyby
a jednou nás lapí.
A to bolí.
Víte jak ryba brečí?
Moře jí zavane.
Písek za ní křičí.
...dnes jsi mě překvapila motivem z přírody...;-) ale ryby jsou mi milé...
26.09.2023 20:34:47 | Marten
Uff kdybych nečetla dokonce, řekla bych super, už si Te ulovil (nějaký muz), takto slzu mackam co děje se kolem nás...
26.09.2023 19:12:30 | Barčík
pekné ako bývalý rybár som sa nezamýšľal či plačú ale asi áno ako každý živý tvor
26.09.2023 19:03:46 | IronDodo
jak vlastně ryba brečí? Slzy, které nejsou vidět nebo perly, které se blyští? A nebo musí vyplout na hladinu, aby si mohla pobrečet? Krásná báseň:-)
26.09.2023 10:55:50 | o3_gambit