Smutek mou tvář zahalil

Smutek mou tvář zahalil,

v srdci mého nitra se rozplývá

Těžká tíha na duši spočívá,

veselí a radost se vzdálila

Kam se ta jiskra v očích poděla,

co dříve zářila a světlo nesla

Teď ve tmě se ztrácí a zhasíná,

ve svých mocných rukou mě smutek drží

Ztracené sny a zlomená naděje zmizely,

pláč a trápení mě provázejí

Jako věčný poutník se cítím,

bez cíle a bez směru bloudím

I v temnotě se světlo nachází,

smutek jednou snad ustoupí

Radost a štěstí se jednou vrátí,

novou tvář sluneční paprsek zahřeje

Smutek mou tvář zahalil,

neboť každý mrak jednou musí odejít

Slunce na obloze znovu zazáří,

k radosti a štěstí svému se zpět vrátím