Dušebol

Anotace: "Spouštět dvacetiletou kamarádku v rakvi do hrobu je chvíle, která se vám zaryje do srdečních stěn, dusíte se, vztekem a smutkem současně. Vždy když zemře mladý člověk, je to velká tragédie. Když nás opustí anděl, jakým jsi byla ty, je to čistá beznaděj."

Po lících stékají mi proudy myšlenek, 
jsou to vzpomínky staré jak Jericho,
snažím se nesdílet je příliš navenek,
však těžko si zvykám na ticho... 

Utíkám do lesů plných borovic,
kde nade mnou havran tajemně kráká. 

Ať se tady snažíme sebevíc, 
navzdory křehkým úsměvům,
stále se kolem nás smráká.

Vždycky jsi voněla jarními fialkami,
a slunce mělo důvod vycházet zpoza hor,
teď na to jen vzpomínáme,
když ležíme pod hvězdami,
a společnost nám dělá plíživý dušebol. 

Čas nás naštěstí všechny dožene,
tak jako kytice na hrob ti ložené...

Děkuji Ti za vše Anetko