Nejde mi psát o životě,
když někdo blízký odchází,
na klíně přede černé kotě,
je tmavé jako od sazí.
Co je černé nemusí být zlé,
i odcházení je součást života,
zlé je, když nemoc má pré,
chce z člověka udělat bez duše robota.
S myšlenkou na Tebe schází se rodina,
respektujeme Tvoje přání.
Smutek podtrhuje podzimní krajina.
Čára Tvého osudu spočívá ve Tvé dlani.
Opatruj se Marti, sama jsem hodně blízkých musela doprovodit tak kde není cesta zpět, nebylo to lehké. V srdci pocit smutku, v mysli víra, že se jednou všichni shledáme.
20.10.2023 22:58:50 | Marťas9
Martinko, smutný čas prožíváš...i celá tvá rodina. Z básně je cítit, jak držíte všichni pospolu...určitě si dáváte sílu navzájem... tyhle situace jsou opravdu nejtěžší. Drž se.
20.10.2023 17:10:42 | cappuccinogirl