Předávání myšlenek

Předávání myšlenek

Před mnoha lety, dýka v srdci.
Fakt táto, loučit se nechci...

Jsem ještě mladá,
je mi čtyřicet jedna
neodcházej nikde,
nejsem dost zodpovědná.

Já nedokázala tobě
jak moc tě mám ráda,
chceš už ležet v hrobě,
jsem přece tvá princezna Lada...

Vím, že už mám svou rodinu,
tebe však mám z hloubi srdce ráda,
neodcházej prosím
neukazuj mi záda...

Musím princezno, moje milá
nemoc mě k tomu donutila,
věř mi holka, neodcházím rád,
jsem pořád ještě duši mlád.

Né jenom duši, také i tělem
miluji sporty, k ním se stavím čelem,
síly však končí, nemoc mě zžírá
to co roste ve mě, ale neumírá.

Roste to tak rychle,
až se já sám bojím,
vemte mě prosím domů
zde to neustojím.

Děkuji Vám rodinko
doma v klidu odejdu,
nechám tu svou dušičku
tou Vás všechny obejmu.