Předávání myšlenek

Předávání myšlenek

Anotace: Před 12 lety mé srdce dostalo velkou ránu. 3.10. šel můj táta po svých na CT na vyšetření, bolesti zad, nevolnosti, lékař mi sdělil, že táta umře, měl metastáze uvnitř těla. 23.1O. umřel doma v kruhu nejbližších.


Předávání myšlenek

Před dvanácti lety, dýka v srdci.
Fakt táto, loučit se nechci...

Jsem ještě mladá,
je mi čtyřicet jedna
neodcházej nikde,
nejsem dost zodpovědná.

Já nedokázala tobě
jak moc tě mám ráda,
chceš už ležet v hrobě,
jsem přece tvá princezna Lada...

Vím, že už mám svou rodinu,
tebe však mám z hloubi srdce ráda,
neodcházej prosím
neukazuj mi záda...

Musím princezno, moje milá
nemoc mě k tomu donutila,
věř mi holka, neodcházím rád,
jsem pořád ještě duši mlád.

Né jenom duši, také i tělem
miluji sporty, k ním se stavím čelem,
síly však končí, nemoc mě zžírá
to co roste ve mě, ale neumírá.

Roste to tak rychle,
až se já sám bojím,
vemte mě prosím domů
zde to neustojím.

Děkuji Vám rodinko
doma v klidu odejdu,
nechám tu svou dušičku
tou Vás všechny obejmu.

 

 

 

 

 

 

 

Autor Marťas9, 24.10.2023
Přečteno 135x
Tipy 19
Poslední tipující: Ďábel sám, mkinka, Iva Husárková, IronDodo, Žluťák, martinaV, o3_gambit, Sonador, Fractura cordis aperta, J's .., ...
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

to je smutné :(

26.10.2023 09:26:17 | stormeater

Díky za nahlédnutí

26.10.2023 09:55:24 | Marťas9

Objimam, drahá.

25.10.2023 06:17:39 | mkinka

Děkuji Jituško, vzpominky v srdci naštěstí zůstanou. Pa opatruj se

25.10.2023 07:35:22 | Marťas9

Ty se též opatruj.

25.10.2023 16:21:25 | mkinka

mrzí mě to, Marti. já tátovi lípnu pusu, když mě kontaktuje a je to vděk, co cítím, ne lítost. šok a bolest z náhlého odchodu Tvého tatínka, vím... jsi moc statečná. Mám tě ráda. :-))*

25.10.2023 03:50:35 | Iva Husárková

Děkuji moc Ivuško za krásné řádky, ze kterých mi slzy kapou. Proto říkám všem, važte si svých milých a příbuzných, nikdy nevíme jak dlouhý čas s nimi tady budeme žít. Já si taky nemyslela že mi táta umře ve 41 letech, teď mám 53 a pořád to bolí, nikdy nepřestane. Jak tady mám vnoučatka a jdeme kolem hřbitova. Tak jdeme jejich pradědu a prababi pozdravit, vykládám jim jak byli úžasní.

25.10.2023 07:34:01 | Marťas9

Jednoho dne zjistíme, že nám smrt nikdy nemůže vzít to, co získala jednou provždy naše duše (Rabíndranáth Thákur).

Tvůj tatínek byl velmi nemocný. stejně jako můj. přeji Ti smíření. abys cítila něco krásného, když na něj myslíš. ano, bolest se vrací. ale po čase to nejtěžší pomine. vzpomínky zůstanou i spojení.

Naši mrtví jsou neviditelní, avšak nikoli nepřítomní (Papež Jan XXIII)

dovol si žít a cítit radost. měj krásný den. :-))*

26.10.2023 04:21:55 | Iva Husárková

Děkuji Ivuško za krásné řádky, vnímám to tak jak píšeš. Měj se krásně

26.10.2023 09:25:10 | Marťas9

Viem si to predstaviť, i keď je to už toľko rokov, človeka to stále bolí i po toľkých rokoch dovoľ mi Kondolovať: Úprimnú sústrasť

24.10.2023 09:33:35 | IronDodo

Díky za zastavení, jak píšeš bolet to bude pořád. A vzpomínat taky, mic jsem tatu milovala byla jsem jeho pokerevni jediné dítě

24.10.2023 12:56:56 | Marťas9

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí