Dívka na kraji mola

Anotace: Občas se stává, že se lidé ocitnou na kraji něčeho smutného a bolestivého, ale možná, když se člověk otočí zpět, najde v tu chvíli kousek ztraceného štěstí a radosti...

Dívko spanilá, na molu stojící,

Tvé oči zármutkem plačící,

Hledáš naději na vzdáleném břehu,

Postrádáš na duši lásku a něhu.

 

V obavách na molu stojíš bosa,

Na tvářích krůpěje třpytí se rosa,

Vlasy svázané věncem či stuhou,

Snad všichni při tobě stát budou.

 

Bez cíle, vidět to neznámo,

Následovat, co je napsáno,

Čekat na zázrak, krůček po krůčku,

Na molu přiblížit se k potůčku.

 

Snad vidět naše úsměvy bys chtěla,

Doufání v odpuštění nepřichází zcela,

Na molu ve větru, celá ses chvěla,

Květ vlasový upleten jsi měla.

 

Dívko spanilá, na molu stojící,

Srdce tvé žalem truchlící,

Na konci dřevěného mola hledáš naději,

Do vody vířící skočila bys raději.

 

Jeden krok a nebudeš se moc vrátit zpět,

Přec tak pro tebe neskončí tento svět,

chyť se mé ruky, jež tě zachrání,

řekni prosím, co máš za přání.

 

Snad na tom molu, na jeho okraji,

Láska, bezpečí a radost čekají,

A my snad uvidíme v našich očích,

Krásu, co skrýváme v našich srdcích…