Harmonium samo zpívá.
Slza k slze padá.
Osamělost kýchá.
Další clona
křišťálovou koulí mává.
Prostor mezi nebem i zemí.
Svět jen prostě neví.
Krátké prostorové vzpomínání.
Však víš, dotek chybí.
Uchyluji se k próze
a sklenka vody drží.