Osamělý hráč
Osamělý hráč
Anotace: Mozaika 2024
Šestka.
Šestka.
Šestka.
Kde jsou spoluhráči?
Nikde.
To je život.
Poslední tipující: Misha, Ďábel sám, Stanislav32, Marťas9, Marten, Protos1182, šerý, Fialový metal, Kan, jort1, ...
Komentáře (34)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk05.01.2024 12:37:52 šerý
Proto jsem hrál raději vadí-nevadí. Tam se člověk alespoň zasměje, když se každý svleče a holé "pravdě" neuteče :-)
05.01.2024 09:09:28 IronDodo
Mne sa páčilo v indiana jones keď hral kocky z Nemcami a kto hodil menšie číslo vyskočil z auta, jeden nemec hodil 6 a indi 7
05.01.2024 07:37:29 Frr
jóó mkinko-takový jsou taje života!!!! ( nic si z toho nedělej, jakmile se vyspí přijdou a nad Tvou žní sprásknou ruce..) ****ST*
05.01.2024 01:45:24 cappuccinogirl
Mkinko já jsem zrovna dopsala takovou prozaičtější miniaturku a si představ, že taky tam mám zmínku o kostce a šestce, akorát já to mám úplně naopak... u mně ne a ne padnout:-)
05.01.2024 01:50:09 mkinka
Tak ti jí dávám,tady jsou hned tři vedle sebe.
05.01.2024 01:53:18 cappuccinogirl
Jenže já ji zlatíčko nemůžu přijmout bo v tý miniaturce háže kostkou ztroskotanec a těm šestky prostě nepadaj:-(
Ale potěšilas:-)**
05.01.2024 01:13:21 Niška
Já hraju zásadně se šesti.. *)
05.01.2024 01:13:53 mkinka
Děkuji za podporu.
05.01.2024 01:29:59 Niška
Hra je radost, i když prohráváme, neb je štěstí, ať padne cokoliv. *)
05.01.2024 01:31:13 mkinka
Hlavně, když má člověk s kým hrát
05.01.2024 01:41:09 Niška
Samota je drsný spoluhráč... A zvítězit v kostkách nad ní nejde. Ale jde ji kopnout do zadku.
05.01.2024 01:49:15 mkinka
To je nápad.
05.01.2024 02:01:21 Niška
„Smím prosit,“ skláněl se Pán Šiva ke své spící šakti.
„Krása má tvé jméno, má královno.“
„Krása má tisíce jmen, můj králi,“
probouzela se Šrí Párvatí s úsměvem.
„Ty dáváš život všem, není ničeho bez tebe,“
zahleděl se Šiva do hlubokých očí své nevěsty.
„Ve spánku rád pozoruji tvé sny.
Jsou průzračné jako prostor, který v nich ožívá.“
„Ty sny mohou ožít jen díky tobě, můj pane, který jsi jim svědkem.
Bez tvé pozornosti by ani má vůle nebyla projevena,
nespojily by se spolu ve vědomí,
nedaly zrod životu,
našemu milovanému dítěti.“
„Ano, v Ganéšovi se naše srdce ukázala být jedním.
A já se ukázal být zlodějem tvých snů,“
usmál se Šrí Šiva a pohladil svou ženu po vlasech,
ve kterých zazářila souhvězdí.
Pak povstali, zlehka se k sobě přivinuli a dali se do tance.
